jmelí listnáčové

známé i pod dřívějším názvem jmelí bíle, je stálezelený, polcizopasný keřík z čeledi ochmetovitých. Uchycuje se na mladých větvích v korunách listnatých stromů, z nichž savými kořínky čerpá vodu a část výživných látek. Jmelí je rostlina dvoudomá. Květy vyrůstají po dvou až pěti  v úžlabí větvení a na vrcholu větévek. Kvetou v únoru a březnu. Plody jsou bílé, kulovité bobule s jedním semenem uvnitř. Dozrávají v prosinci.

Jmelí listnáčové je rozšířené po celé jižní a střední Evropě a zasahuje v Asii až do Japonska. Hostitelskými rostlinami jsou nejčastěji topoly, vrby, jabloně, hrušně, lípy, javory, břízy a duby. Blízce příbuzný druh jmelí jehličnanové roste pouze na jehličnatých stromech a to na borovicích a na jedlích. Z hlediska jakosti se oba druhy jmelí považují za rovnocenné.

K léčebným účelům se sbírají mladší větévky s listy, tedy nať, která po usušení poskytuje drogu Gerba visci albi. Sběr se provádí zpravidla v zimě, odřezáváním celých keříků na pokácených stromech a keřích.

Účinné lásky snižují krevní tlak, působí na činnost srdce a protiskleroticky. Proto je droga součástí čajových směsí s těmito účinky.