Bez černý

je všeobecně rozšířený keř nebo strom z čeledi zimolezovitých. Díky jeho nenáročnosti na životní podmínky i snadné klíčivosti semen, které roznášejí ptáci, je bez černý hojně rozšířen po velé Evropě, roste i v Asii a severní Africe. U nás patří k plevelným dřevinám v blízkosti sídlišť, na okrajích lesů, v pobřežních houštinách a na rumištích.

V počátku vývoje vytváří rostlina mohutný kořen a četné bylinné výhony vyplněné dření, které později dřevnatí a mění se ve větve s hnědavou kůrou. Listy jsou vstřícné, lichozpeřené a se dvěma až třemi jarmy vejčitých, ostře pilovitých lístků. Drobné, žlutavě bílé květy jsou uspořádány do plochých vrcholičnatých květenství. Květy omamně voní, lákají hmyz a jsou významným zdrojem pylu pro včely. Rostlina kvete v červnu. Plody jsou černé peckovičky, dozrávající od srpna do října.

V současné době se sbírají především květy a plody. Sběr květu se provádí ručně odstřihováním celých květenství i se stopkou 1 cm dlouhou v době, kdy květy jsou plně rozvité, ale nikoli překvetlé. Při sušení v sušárně nemá teplota přestoupit 35°C. Po usušení se květy odrhnout a stopky odstraní. Dobře usušená droga má jasně žlutou barvu, kořenitě voní a má nasládlou, slizovitou chuť. Při dobrém uložení v suchu a temnu vydrží i tři roky.

Léčivý čaj, připravený z čisté drogy nebo napůl z lipového květu, se používá při nemocech z nachlazení, při chřipkových onemocněních, katarech horních cest dýchacích a při zácpě. Osvědčuje se i při léčení lehkých nervových poruch. Čaj se připravuje z jedné polévkové lžíce drogy nebo směsí drog, která se přelije čtvrt litrem vařící vody a ponechají se asi deset minut vyluhovat.